STÉVIE SLADKÁ - 200-300x sladivější než řepný cukr

V zahraničí se prodává pod anglickým názvem Sugar Baby, lidově pak bývá nazývaná sladká tráva, sladký keřík či medové lístky. O této sladké rostlině se poslední dobou dost mluví. Diabetes a obezita jsou doslova metlami dnešního přetechnizovaného světa. Za preparáty nahrazující cukr lidé musí vydávat miliardové částky a přitom nevědí, že zázrak přírody si mohou vypěstovat v kuchyni za oknem a nebo přímo na své zahrádce a to bez vedlejších účinků poškozujících zdraví jako mají umělá sladidla.

V původní domovině sladké rostlině stévii (Paraguay, Brazílie a Amanbayská hornatina) domorodci přisuzovali léčivé účinky. Později si vysloužila označení léčivá bylina. Daří se jí dobře v nadmořské výšce od 200 do 600 m. Často roste na velmi vlhké, dokonce bahnité půdě. Je to víceletá bylina z čeledi hvězdnicovitých - Asteraceae. Stonek dosahuje výšky až 50 cm a hojně se větví. V mládí jsou její stonky i lístky jasně zelené a jemně chlupaté. Kořenový systém má bylina poměrně slabý, uložený těsně pod povrchem půdy. Kvete oboupohlavně ve vrcholových částech stonků, tvoří 3 až 5 trubkovitých jemných bílých květů. Plodem je tmavá ochmýřená nažka, která se snadno roznáší větrem.

Od dob, kdy se stévie začala pěstovat v Evropě, si zvykla na odlišné podmínky a úspěšně se adaptovala. Má ráda slunce a teplo. Stévii pěstujeme v nádobách o objemu 4-8 l naplněných směsí zahradní zeminy, kompostu a zahradního substrátu v poměru 1:1:1 s dobrou drenáží. Pro lepší větvení keříku výhony v půlce zaštipujeme. Výhonky sklízíme po 3-4 měsících, kdy dosáhnou délky 40 - 50 cm, stříháme je 20 cm nad zemí. Další sklizeň děláme asi za 2 měsíce. Nejlépe se však daří stévii ve skleníku, kde nať můžeme sklízet i 3 x do roka. Na podzim, jakmile teploty začnou klesat, rostlina zastavuje růst a zatahuje do kořenů. V té době ji sestřihneme asi 10 cm nad zemí a zimujeme ve vzdušné místnosti při teplotě 8-14 °C. Zaléváme minimálně, substrát však nesmí úplně vyschnout. Rostlinu probouzíme k životu v prvních jarních měsících. Květináč dáme na vnitřní parapet jižního okna a mírně zalijeme. Jakmile začnou rašit první výhony, přesadíme rostliny do většího květináče. Každých 14 dní přihnojujeme.

Půlka světa sladí stevií!

Svými účinky na lidský organizmus se stévie zařadila mezi pomocná alternativní přírodní léčiva. Steviosid, přírodní sladidlo extrahované ze stévie, vykazuje nulovou energetickou hodnotu. Chutí se neliší od řepného cukru, proto ti, kteří toto sladidlo používají, nemusí hlídat svoji tělesnou hmotnost. Mnozí lidé s nadváhou naopak sladí výhradně tímto sladidlem, protože tak ukojí svou chuť po sladkostech a na vysoce kalorické pamlsky oslazené cukrem nemají chuť.

Američtí Indiáni používali lístky stévie nejen k oslazení nápojů a pokrmů, ale znali i jejich léčebné účinky. Mnohem později vědci zjistili, že sledovaná populace z indiánského kmene Guarani téměř netrpí kazivostí zubů, takže mohli potvrdit, že stévie dokáže zničit celou řadu nebezpečných bakterií ústní mikroflóry.

V zahraničí (Thajsko, Laos, Korea, Japonsko, Kanada, Čína, Brazílie) se rostlina pěstuje komerčně. Sladí se jí dietní nápoje, cukrovinky, jogurty apod. Listy čerstvé, sušené anebo zahuštěný extrakt lze použít k oslazení nápojů, moučníků a jiných jídel. Je vhodný i ke kloktání. Komplex sladidel ze stévie je termostabilní, může se přidat do těst, moučníků, pudinků. V USA je povolena jako doplněk stravy.

Legislativa EU bohužel dovolila stevii používat oficiálně jako sladidlo nebo potravinový doplněk nedávno. EU podlehla tlaku lobby chemického a cukrovarnického průmyslu, proto se výrovky z ní musely prodávat jako kosmetikum.

Stévie v nabídce ZDE.